...zimou v nekonečném vesmíru. To víme v naší dílně už dávno, a znovu jsme si to uvědomili při dalším focení s Mirem Švolíkem. Tentokrát se s námi fotili rodiče a nejbližší lidi některých z nás - a bylo to opět krásné. Miro přišel se skvělým nápadem vložit do centra kruhu žlutý papír, bezděčně (nebo intuitivně?) tím přitakal citátu André Mauroise v úvodu textu. Mnozí už víme, že existuje život s rodiči a pak ten zásadně jiný bez nich, ať už jsme si rozuměli či nikoli. Většina z nás má ale svou novou rodinu, a tak prázdné místo naplňují děti, vnoučata, synovci a neteře. A pár z nás jsou úplně sami - pro ty je Lemniskáta nejen zaměstnáním, ale i kotvou, oporou a cestou. Má to smysl, říkáme si s vděčností za to, co je, bylo i bude.