To, že vytváříme sešity z papíru ze sloního trusu, je už známo. Reakce při jejich nabídce jsou dvojí: absolutní nadšení, a absolutní odmítnutí. Obě skupiny si většinou k sešitu čichají a občas se někdo zeptá, jak se takový papír vyrábí. Abychom mohli odpovídat zasvěceněji, využili jsme možnosti účastnit se workshopu, který pro každého nabízí pražská ZOO. Během příjemného setkání se dvěma sympaťáky - nadšenci si každý z nás vyrobil a odnesl s sebou svůj originální arch papíru ze sloního trusu a spoustu zajímavých informací nejen o historii celé technologie, převzaté ze Srí Lanky, ale i o pražských slonech, jejich příbuzenských vztazích a znacích, podle kterých je od sebe můžeme rozeznat.  Pak jsme ještě vyrazili na komentovanou prohlídku s milou a trpělivou průvodkyní Katkou a dozvěděli se spoustu zajímavostí o zvířatech, o kterých jsme si mysleli, že je známe - přesto jsme zdaleka nevěděli všechno. Třeba to, že nejrychlejší savci gepardi neumějí ochladit své během zahřáté tělo, a musí ve stínu počkat, až vychladnou. Rozesmály nás bezprostřední gorily a na fotkách poznáte, kdo z nás napodoboval tučňáčí chůzi. Ze ZOO jsme odcházeli právě včas - začínalo pršet - a s příslibem možné spolupráce s papírnou, kterou vybudovali před pár lety ve spolupráci s nejstarší českou manufakturou ve Velkých Losinách. Den pro některé z nás ještě neskončil. Večer jsme se znovu sešli a po bramborákové párty a koncertu na africkou koru jsme přespali ve spacácích a na karimatkách v dílně. Noc to byla plná vášní - chrupkání, převalování, vzdychání a dalších zvuků - ale stálo to za to. Poděkování patří Nadaci České spořitelny, díky které můžeme letos financovat vzdělávací akce pro naše zaměstnance.