Heuréka!


Toto jásavé a vítězné zvolání mohlo klidně zaznít v prostorách Lemniskáty po dnešní exkurzi. Přijely děti z úvalské školy, která se právě tak jmenuje - HEURÉKA. A děti byly skvělé, zvídavé, empatické a příjemné. Všichni jsme si dnešní setkání pochvalovali. Do Úval posíláme uznání a radost.

A děti ze školy si pak ještě o exkurzi povídaly. Z jejich odpovědí vybíráme:  

Otázka 1. Prožil jsi nějaký silný moment překvapení?

Vypadali daleko mladší, než ve skutečnosti byli.
Byli hodní.
Nestyděli se. Jedna z klientek nám zatančila. My bychom se možná styděli, mají dovednosti a vlastnosti, které my třeba nemáme.
Cítila jsem se mezi nimi jako mezi kámošema, protože mi hodně pomáhali.
Nikdo by nepoznal podle toho výrobku, že ho vyráběl někdo s postižením.

Otázka 2. Čeho jsem se bál?

Že budou dělat blbosti, strkat do nás, dělat zvuky...
Že na nás budou ošklivý a nebo třeba přísný, když se nám něco nepovede.
Že jim nebudeme rozumět.
Že mi to půjde hůř než jim.

Exkurze pořádáme v rámci projektu Bouráme bariéry. Zdá se tedy, že se záměr k naší radosti naplňuje...

Ekovýchovnou část realizujeme za podpory Magistrátu hlavního města Prahy.

translations.miscs.share_prompt