ale je to taky Ital Alex, příjmením Bernardin, který k nám chodil během svého tříměsíčního studijního pobytu v Praze dobrovolničit. Milý, usměvavý, nezištný a stále dobře naladěný přicházel každé pondělí  a MLUVIL ČESKY, nebo se o to aspoň snažil. Za dva dny odlétá a už ho nejspíš nikdy neuvidíme. Některá přátelství trvají fakticky jen chvíli a pak se zase cesty rozejdou prostě jen proto, že je čas návratu domů. Přesto může jít o přátelství trvalé - Alex se stal součástí naší dílny napořád. Přejeme mu, ať je mu v Itálii, kde chce pracovat s uprchlíky, hezky a dobře. Bude se nám stýskat.