...jen si to dovolit. To víme díky skvělému divadelnímu představení Divadla Kampa. Manželé Agáta a Marek Menšíkovi geniálně zpracovali oceňovanou knížku Romy Grey Jmenuji se Orel, kterou vybavil výtečnými ilustracemi Ondřej Smeykal, možná více známy jako hráč na didjeridoo. Agátka jako by slepicí byla v některém ze svých minulých životů - a my teď už víme, že to není žádná urážka. Byla ostatně neodolatelná i jako bobr Jindřich (čti Džindžich), a Marek, ten úžasný muž, který nám v divadle pomáhá každý rok s ozvučením a osvětlením naší benefice, si fešácky vystřinul sympatického kocoura Čipa, neodolatelného bažanta Béďu i zamilovaného kohouta Jeníka. Byla to prostě paráda - chytře vymyšlená, skvělé zahraná a výborně nazpívaná. Odcházeli jsme moudřejší o vědomí, že dokážeme mnohem víc než být tím, za co nás okolí považuje. Když může slepice lítat jako orel, kocour jíst zeleninu a oba se potápět, čistě jen proto, že neuvěří, že "to přece nemůžou umět", kdo ví, co bychom dokázali my, kdybychom si to vůbec dovolili. A vajíčka od slepic z klecového chovu už si snad nikdo z nás nikdy nekoupí...