Oba tyto stromy nezvyklého jména jsme sázeli v parcích u tří budov Domova pro seniory v Jindřichovicích pod Smrkem. Stále se nám daří pokračovat v projektu, ve kterém chceme sázením stromů vrátit alespoň symbolicky přírodě to, co jí "bereme" v podobě spotřebovaných papírů. Během letošního podzimu sázíme díky podpoře grantového programu ŠKODA Stromky, nejen v Jindřichovicích, ale také v pražských komunitních zahradách. Ty nás ale teprve čekají, budeme v nich sázet i se školáky, kteří u nás letos byli na exkurzi. Na severu jsme sázeli sami, s dobrovolníky Ottou, Barunkou a ročním Otíčkem. Užili jsme si nádherné babí léto, večer jsme si prohlédli jednu ze dvou obecních větrných elektráren a před odjezdem jsme si stihli i zatančit. Odjížděli jsme bohatší i o setkání s několika seniory a s jejich životními příběhy: novomanželé Marie a Jiří vzpomínali při ranní cigaretě na svou svatbu před třemi měsíci, drobná Edita, která za dva měsíce oslaví devadesáté narozeniny, měla hlavu a oči bystré jako mladice... Na závěr ještě prozradíme, že pajasanové listy jsou cítit po myšině a bývají hostiteli larev motýla martináče hedvábného, a paořech, jinak také lapina škumpolistá, se snad v létě oblékne do dlouhých lat žlutozelených květů jak z lesů na planetě Pandora ve filmovém Avatarovi.