... jsme uspořádali v pátek už potřetí - tentokrát ale určitě s největší účastí. Přištly maminky Petra, Honzy, Pavlíka a dobrovolníka Míši, který k nám chodí dvakrát týdně uklízet. Pak tatínek Péti a babička Rádi. Zastoupení měli i sourozenci - sestra Honzíka, bratři Rádi a HOnzy. Z největší dálky dorazili jak v legendárním filmu Marečku, podejte mi pero, rodiče naší Andrejky - přijeli z Karviné na návštěvu, tak se přišli podívat, jak si vede jejich dcera v roli vedoucí výtvarné dílny. A taky dorazil syn Otík - ten patřil k Vlastě.

Andrejčin tatínek nás všechny dojal: Jsem pyšný na svou dceru - věta, kterou bychom měli slyšel od svých rodičů za život aspoň jednou všichni. No, takové štěstí každého nepotká, ale byli jsme rádi, že jsme u toho mohli aspoň být. Kdo chtěl, mohl si vyzkoušet zdobení sešitů, byla taky spousta dobrot - ale hlavně jsme se po roce sešli, a to je bezva. Díky všem, kdo dorazil.